Pohádky z dalekých krajin

Lektor na začátku přivítal děti a prozradil jim, že se budeme věnovat pohádkám. Ale pohádkám z cizích zemí, nejprve se přeneseme do Asie, do Vietnamu a poté do Latinské Ameriky, do Mexika. Na dotaz, jestli znají pohádky z cizích zemí. „Já mám doma knížku pohádek od indiánů“, „Já znám pohádky z Německa“, většina dětí ale přiznala, že moc pohádek z tak dalekých zemí nezná a že jsou zvědavé.

Začalo se Vietnamskou pohádkou Stříbrná řeka. Děti čtení s předvídáním bavilo, vymýšlely, jak bude pohádka pokračovat, hodnotily chování postav a zkusily hádat, co je podle nich stříbrná řeka: „Mléčná dráha, já to vím, to bude ono.“ Také si zkusily říct, co mělo být poselstvím pohádky: „Aby lidi plnili své povinnosti, dělali co mají, protože jinak budou potrestáni.“ Nejvíce se jim na pohádce líbil konec, který vysvětloval, proč na podzim tak často prší. „A taky že bílé obláčky jsou odstřižky látky od víly – tkadleny a že babí léto jsou nitě, které posílá po větru.“

V pohádce vystupovali jeřábi, lektor vysvětlil, co jsou jeřábi zač a že si je děti mohou vyrobit. K výrobě jeřába použijeme staré japonské umění origami, skládání z papíru. Vysvětlil, odkud origami pochází, jaká je jeho historie, jaká je historie oblíbené skládanky jeřába a další. Poté si všichni společně složili každý svého jeřába. Menším dětem pomáhal lektor a větší děti a i když to bylo náročné“ „O dost těžší než vlaštovka!“, tak si všichni svého jeřába složili a pak odnesli domů.

Poté jsme se přenesli do světa mexických indiánů. Pohádka Jak vysvitlo slunce děti bavila, některé děti hlásily, že mají doma knížku pověstí z Egypta a Řecka, které se taky zabývají stvořením světa, ale nikdo, až na jednoho hocha, neznal indiánské. Společně jsme zhodnotili že poučení z této pohádky bylo, že je lepší se nechlubit, ale jít a udělat, co je třeba, než se vychloubat, ale nic pak neučinit.

Po pohádkách ještě následovala reflektivní hra. Ve vedlejší místnosti byly schované pohádkové postavy a tvrzení, co pohádky obvykle zobrazují a děti je měly najít, přinést a roztřídit do správných kategorií do kruhů na podlaze. Instruktoři museli děti držet u dveří vlastními těly, aby se hned nevrhly do místnosti, ale počkaly na start. Děti byly rychlé, za chvilku měly vše přineseno. Trochu nejistoty si zažily u rozřazování. Na konci s nimi proto lektor probral kategorie, kam co patří, co se překrývá. Děti si tak samy zjistily, že postavy v pohádkách vystupující mohou být odlišné podle země, odkud pohádka pochází, ale že všechny pohádky mají společné poselství, že dobro vítězí nad zlem, moudrost nad hloupostí, že tématem pohádek bývá cesta za štěstím, uznáním, zobrazení, jak funguje svět a příroda a jak se správně chovat, že dobro je odměněno a zlo potrestáno.

Místo: Mohelnice