Pozdravy z Avignonu

Zdravím vás z Avignonu! Je to již devět měsíců, co jsem ve školním časopise publikoval svůj první článek „Pozdravy z Avignonu“. Přiznám se, že zprvu jsem nepředpokládal, že bych byl schopen tuto sekci dotáhnout až do květnového čísla. Ale ejhle, podařilo se mi to. A tak v tomto vydání čtete můj poslední příspěvěk do této rubriky. Nutno podotknout, že tato sekce byla jedinečná a s největší pravděpodobností se již nebude opakovat. Já tedy mohu pouze doufat, že se vám má rubrika líbila a závěrem bych vám ještě jednou rád poreferoval o novinkách, které se udály za poslední dva měsíce.Léto začíná

Přiznávám se, že poslední dva týdny jsem si odpočinul od školy, neboť jsme měli dvoutýdenní velikonoční prázdniny (paradoxně několik týdnů po Velikonocích). S hostitelskou rodinou jsme opět jezdili po okolí a navštěvovali jejich příbuzné, roztroušené všude možně po jihu Francie. Již před prázdninami se teploty v Avignonu vyšplhaly na dobrých 28 stupňů. Během prázdnin bylo místy zataženo, počasí bylo přesto velmi příjemné. Paradoxem ovšem zůstává, že v momentě, kdy u nás teploty dosahovaly 30 stupňů, v Avignonu nebylo více než 20.

A tak jsem Francouzům říkal, ať místo drahých dovolenek za sluncem do exotických zemí zvolí raději levnou dovolenku v České republice. Se sluncem by je to vyšlo tak nastejno. Opravdu jsme byli z vašich teplot všichni tady na jihu Francie překvapeni :-) .

Karneval v Avignonu

V pátek 20. 4. se konal v Avignonu proslulý karneval. Učili jsme se jenom dopoledne. Celý zbytek dne byl zasvěcen nejrůznějším zábavným akcím, diskotékám a soutěžím. Jak se na karneval patří, mohli jste vidět velkou spoustu masek a různých převleků. Některé byly opravdu velmi vydařené.

Slavilo se až do pozdního večera. Byla k dispozici i hudební kapela. Opravdu odpočinkový den. I já jsem se převlékl. Oblékl jsem si veškeré věci naruby a ve skříni jsem našel několik obvazů, které mi dal taťka (doktor) pro případ potřeby. Inu,od začátku roku jsem je nevyužil, tak teď mi přišly vhod. Obmotal jsem si je okolo hlavy a udělal pouze díry na oči a na pusu. Musim říct, že to mělo docela úspěch. S jednou věcí jsem ovšem nepočítal. Tehdy jsem měl rýmu a nějak jsem zapomněl udělat dírky na smrkání. Po třetí hodině mi to už teklo všude možně po tváři. Bylo to dost nepříjemné. Navenek ovšem nebylo nic vidět. Po čtvrté přestávce jsem to vzdal a obvaz i se snoplema vyhodil.

Prezidentské volby

Všichni jistě víte, že 6 . května proběhlo ve Francii druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém se utkal zástupce pravice a dosavadní prezident Nicolas Sarkozy se zástupcem levice François Hollandem. Samozřejmě vyhrál François Hollande.

Pro ty, kteří ovšem nesledují média (pouze časopis Komár :-) , je toto jméno pouze jedno z řady francouzských jmen prezidentů, na které si musejí v průběhu 5 let zvyknout. Pro Francouze je to ovšem velmi významná událost, která je ještě podtržena tím, že Hollande je zástupce levice.

Ve Francii levice není až tak zakořeněna a v průběhu trvání páté republiky (od roku 1958, první prezident Charles de Gaulle) se stalo pouze jednou to, aby prezidentem byl příslušník levice. Uvidíme, jak se bude situace ve Francii vyvíjet s příchodem nového prezidenta.

Ještě bych rád zmínil jednu věc, na kterou jsem narazil, když jsem se bavil s některými Čechy o volbě nového prezidenta. Slyšíval jsem často: „Vždyť o nic nejde. Prezident je jen taková figurka.“ Pozor, není to pravda.

Je třeba mít na paměti, že Francie je prezidentskou republikou. Prezident je absolutně ta nejvyšší instituce, která má v rukou výkonnou moc. To není jako u nás, kde prezident nezmůže téměř nic. Zde prezident může vydávat svá nařízení, která mu nemusí nikdo schvalovat. V případě, že mu parlament nechce schválit nějaký zákon, může prezident výrok parlamentu prostě ignorovat a přejít rovnou k referendu. A poslední perličkou je slavný článek 16 Francouzské ústavy, ve kterém se píše, že v případě velkých krizí může prezident převzít veškerou moc (legislativu, exekutivu a jurisdikci – toto se stalo dvakrát v dějinách páté republiky).

Samozřejmě odlišností je více. Ovšem nemám chuť vás seznamovat s celou Francouzskou ústavou z roku 1958 a srovnávat ji s naší. Co se týče voleb, já bych v prvním kole volil Marine Le Pen. Mnozí říkají, že je to „rasistka“. Je pravda, že náleží k extrémní pravici. Ovšem s těmi problémy, které působí Arabové ve Francii, se opravdu musí něco udělat.

Roman Kula,

zahraniční redaktor

-

Autor: Roman Kula, 17 let

Gymnázium Komenského, Havířov, kraj Moravskoslezský

časopis: Komár, www.casopiskomar.wz.cz

kategorie: publicistika

email: casopiskomar@seznam.cz