Vliv civilizace (nejen) na africké kmeny

V některých odlehlých částech světa můžeme ještě pořád nalézt kmeny, které se nikdy nesetkaly s civilizací. Není jich mnoho, přece jen už má člověk dnešní doby skoro celý svět prozkoumaný, ale pořád se ještě takové najdou. A co se stane, když se poprvé setkají s civilizací? Je to začátek jejich konce. Lidé na ně přenesou různé choroby, proti kterým se těla domorodců neumí bránit, přijdou k nim misionáři lákající je na jinou víru (přitom opouštějí od svých tradic, které dodržovali po staletí) a nakonec se z nich stane turistická atrakce. Než se stačí rozkoukat, jejich tradice a dosavadní způsob života jsou pryč.
Znáte kmen Masajů? Předpokládám, že ano. Je to nejznámější africký kmen. Masajové se zatím drží. Jsou velmi populární (s trochou nadsázky), ale oni i přesto dodržují většinu svých tradic. Stále je můžeme vidět tančit kmenové tance a slavit tradiční svátky (při nichž popíjí hovězí krev s mlékem). Naprostý protiklad jsou Kykuyové, kteří své tradice udržují jen kvůli turistům. Můžeme říct, že ze svých vesnic udělali tak trochu skanzen.
Z historie máme také názorný příklad vlivu civilizace na kmeny. V dobách otrokářství, kdy do Afriky jezdilo množství otrokářských lodí, si Mursiové vymysleli velice účinnou fintu, jak otrokářům v jejich řádění zabránit. Mursijské dívky si začaly prořezávat spodní ret, aby je otrokáři nechtěli (na krásu hleděli i u otrokyň). Díru ve spodním rtu postupně zvětšovali, aby se jim do ní vešel co největší talíř. Toto „zohavování“ zde zůstalo dodnes. Dokonce se podle něj pozná společenské postavení ženy.
A máme tu problém: Je opravdu správné nechávat kmeny odříznuté od civilizace nebo je naopak s civilizací seznámit a nechat je v ní žít? Co je lepší? Civilizace může pomoct, ale dokáže i škodit. Rozhodnutí je na vás…